Jak se stává Domov Domovem?
Zastavme se společně nad charakteristikou Domova. Co jej vyjadřuje nejlépe? Co je to domov? Jsou to domy, jsou to lidé? Jsou to plány a rekonstrukce? Tyto otázky nás provázely v průběhu příprav 20. výročí znovuobnovení práce střediska. Vraceli jsme se v čase a hledali zásadní momenty vývoje střediska. Všímali si oprav a rekonstrukcí, nových aut a strojů a vedle toho nám někdy utíkala podstata změn a tou je jak věříme cesta proměny institucionální péče v péči domácí. K ní patří opravené pokoje, útulné prostředí, přátelská atmosféra, vlídnost a také profesionální pomoc.
Naše středisko již do svého původního názvu vtisklo hned na počátku své činnosti vlastně poslání - "Domov odpočinku ve stáří" vedle známých označení domovů důchodců a nebo v Krabčicích pejorativního "ústav" mělo toto označení povznášející ideu k níž se můžeme stále vracet, které povzbuzuje a ukazuje směr.
Nositelé ideí a tvůrčích myšlenek jsou vzácní lidé, přinášejí do běžného života nové podněty. Napomáhají růstu a živí svým nasazením nasazení druhých. Jestli to bylo před 20 lety nebo dnes, vždy jsou nepostradatelní. Můžeme se stále s vděčností vracet k historii, minulosti, vzpomínkám, ano je k tomu dobrá příležitost, avšak teď a tady je tento okamžik nových tvůrčích možností, prohloubení základů a nových roubů s cílem vybudovávat lepší Domov.
Ustoupím z obecné roviny a vyjádřím své pojetí Domova. Domov vnímám jako místo vzájemné úcty a respektu jeden vůči druhému. Místo, kam se vracím nejraději, neboť zde můžu být svůj, nic nemusím předstírat, ale naopak mohu se sdílet. Potřebuji tedy domov tvořit s někým. Sám útulný a vytopený dům s bohatou nabídkou pochutin a mnoha moderními vymoženostmi byl stále domovem očekávajícím. Vzájemnost a otevřenost jsou přepoklady pro setkání a to je místo, které vnímám jako místo domácí.
Aleš Gabrysz - sociální pracovník
